SPOKOJENOST & KVALITA ŽIVOTA

ÚVAHA ÚVODEM

Celá záložka je o faktech a číslech? Jak chcete ale vypočítat lidské štěstí a pohodu? I na to je recept. S trochou nadsázky se můžeme učit od Bhútánské království, kde od roku 1972 měří svůj rozvoj podle tzv. hrubého národního štěstí. Klasičtí ekonomové se možná ohradí, že měřit něco tak subjektivního jako štěstí prostě nejde. Je to jakýsi extrémní protipól k našemu hrubému domácímu produktu. Ten měří velmi dobře ekonomickou výkonnost, ale jako ukazatel kvality života je značně zavádějící.

Malé je krásné, tvrdil již před čtyřiceti lety britský ekonom německého původu E.F.Schumacher. Není třeba být posedlý kvantitativním růstem a velkostí. Příroda miluje rozmanitost.


Indikátor ECI A.1 - Spokojenost s místním společenstvím

Společné evropské indikátory neboli indikátory ECI (ze zkratky European Common Indicators) jsou v českých podmínkách nejznámější a nejvyužívanější sadou udržitelného rozvoje na místní úrovni.

  • Titulkový indikátor: Podíl spokojených (velmi, mírně) a nespokojených (velmi, mírně) občanů s městem jako s místem, kde žijí a pracují.
  • Ukazatel: Úroveň spokojenosti občanů (obecně a s ohledem na různé rysy fungování obce) 
  • "Spokojenost" se měří na stupnici od 0 do 10, pouze titulkový indikátor se měří v podílu spokojených a nespokojených osob.

Otázky

  • I. Jak jsou občané spokojeni se svou obcí, jako místem, kde žijí a pracují?
  • II. Jak jsou občané spokojení sjednotlivými rysy fungování obce?
  • III. Jak občané hodnotí různé rysy fungování obce, a který z těchto rysů vnímají jako nejdůležitější z hlediska kvality jejich života?

Více informací k danému indikátoru jsou zde.


Vazba na mobilitu a dopravu:


Oblast měření a stanovení cílů: Kvalita života

  • Indikátor: % rezidentů spokojených se svou čtvrtí jako místem pro život
  • Měření / potřebná data: Dotazníkové průzkumy


Oblast měření a stanovení cílů: Spokojenost koncových uživatelů

  • Indikátor: Spokojenost s MHD (čistota, spolehlivost, frekvence, obsazenost, ...)
  • Měření / potřebná data: Dotazníkové průzkumy
  • Indikátor: Spokojenost s železniční dopravou (čistota, spolehlivost, frekvence, obsazenost, ...)
  • Měření / potřebná data: Dotazníkové průzkumy
  • Indikátor: Spokojenost s pěší a cyklistickou dopravou
  • Měření / potřebná data: Stav dopravních komunikací; Stav chodníků a cyklistických komunikací

INSPIRACE

  • 2017/05/14 - Většina obyvatel Německa chce být méně závislá na svém autě. Většina řidičů aut si umí představit každodenní život bez auta, pokud k tomu bude mít vhodné podmínky. Podle reprezentativního průzkumu o ekologickém povědomí, který společně provedlo Federální ministerstvo životního prostředí (BMUB) a Německá agentura pro životní prostředí (UBA), by většina obyvatel Německa ráda snížila svou závislost na autě. Celých 91 % ...více
  • Obyvatelé EU hodnotili kvalitu dopravy po městech a po silnicích. Jaká je současná realita a jaké formy dopravy podporují obyvatelé EU? Odpověď dávají výsledky průzkumu provedeného ve všech státech EU28 na sklonku roku 2014. Od průzkumu sice již uběhly dva roky, ale stále zřejmě platí - ve městech hlavně pohodlně a rychle, Čechy zajímá také cena. Pětina obyvatel EU včetně Čechů odmítá cestovat v prostředcích MHD. Více než ...více
  • Index udržitelnosti měst 2016 (Sustainable Cities Index 2016) . Sustainable Cities Index 2016 hodnotí míru udržitelnosti měst a objevuje se na něm stovka světových velkoměst, která se v tomto hodnocení umísťují nejlépe. Mezi prvních pět nejlépe hodnocených patří Curych, Singapur, Stockholm, Vídeň a Londýn. Praha se v žebříčku hodnocení světových velkoměst objevuje na devátém místě. Dobrou zprávou je, že evropská města zaujímají ...více


ÚVAHA ZÁVĚREM

V poslední době se stále častěji v souvislosti s urbánní politikou skloňuje slovo udržitelnost. Svět prochází změnami, které se přirozeně dotýkají také mobility. Se zvyšující se poptávkou po dopravě a přepravě v České republice se zvyšuje i počet automobilů osobního a nákladního typu. Města musí stále častěji reagovat na problémy s tím spojené.

Negativní důsledky rostoucí prostorové mobility a suburbanizace už byly mnohokrát popsány. Negativním důsledkem suburbanizace je zvyšování dopravní zátěže (zejména individuální automobilovou dopravou) ve spádových oblastech měst a doprava ve městech samotných. Růst mobility lidí má významný dopad i na lokální úrovni, a to na prostorové rozložení obslužných funkcí a pracovišť. Bez účinné územní regulace se zejména komerční zařízení občanského vybavení (obchody, služby obyvatelstvu) soustřeďují do větších zařízení a komplexů, naopak zanikají malé místní provozovny, které dosud obsluhovaly malé obce nebo místní části ve městech. Tento vývoj negativně pociťují zejména sociálně slabší obyvatelé a senioři, tedy ty skupiny, jejichž prostorová mobilita je finančně nebo fyzicky omezena.

Nadále lze očekávat růst i prostorové mobility spojené s jednotlivými fázemi životního cyklu. I v tomto ohledu začíná česká populace sledovat trendy západoevropských zemí, kdy zejména senioři odcházejí z metropolitních a městských regionů a vyhledávají klidnější prostředí s blízkostí přírody, ale zároveň s dobrou dostupností potřebných služeb ve své zemi či v zahraničí.

Se zvyšující se poptávkou po dopravě a přepravě v České republice se zvyšuje i počet automobilů osobního a nákladního typu. Doprava, zejména automobilová, je zdrojem emisí velkého množství znečišťujících látek. V odborné literatuře a metodikách pro hodnocení kvality ovzduší je identifikováno několik set polutantů emitovaných mobilními zdroji. Hlavním zdrojem emisí jsou spalovací motory dopravních prostředků, nezanedbatelný podíl však mají i emise pocházející z mechanického opotřebení jejich součástí (brzdy, pneumatiky) a povrchu vozovek, jakož i resuspenze částic usazených na povrchu komunikací.

Řešení předpokládá částečnou změnu dopravního chování, která je ovšem výsledkem celé řady faktorů. Téma udržitelnosti je dnes spojováno hlavně s úsporou energií, šetření potravinami, vodou a třídění odpadu. Přestože hustota motorové dopravy patří mezi nejvíce kritizované jevy v našich městech, v porovnání s jinými aktivitami je omezení přepravy autem jedno z nejméně populárních opatření[1]. Přístup většiny obyvatel k řešení mobility je typicky v duchu NIMBY (anglický akronym s významem Not In My Back Yard, tj. česky „ne na mém dvorku“). I proto vznikla značka Město s dobrou adresou, aby pomohla představit téma integrované/inkluzivní dopravy přitažlivě a srozumitelně.

[1] Zdroj 1: výzkum IPSOS pro Českou podnikatelskou radu pro udržitelný rozvoj (CBCSD), listopad 2013

Zdroj 2: https://www.mmr.cz/getmedia/78127a2e-ade4-4460-92dc-726e2bce6d16/2_Podklad-pro-kulaty-stul-21-04-2016_udrzitelna-sidla.pdf

Zdroj 3: https://www.dataplan.info/texty/Draft-strategie-CR2030-pro-Databazi-strategii.doc