DOSTUPNOST

OBECNÁ ROVINA

Pokud chceme zlepšit naše město, musíme se na ně naučit dívat z pohledu těch, kteří zde žijí. A naučit se znát jejich potřeby. Jinak se pohybují po městě děti a teenageři, jinak cestují ženy: jiné dopravní prostředky využívají senioři a jinak se chovají muži. I délka našich cílů a délka cesty rozhoduje o využití nejvhodnějšího dopravního prostředku. Do 500 m to může být chůze, do 3 km jízdní kolo, atd., vzájemná kombinace v čase i místě se nevylučuje. Tyto údaje však nyní nejsou k dispozici. Průzkum dopravního chování je může poskytnout. Zatím přinášíme jen základní výzkum z několika měst  a pro inspiraci výsledky z rakouského města Graz, ke kterým bychom se také časem chtěli dopracovat.

Co to znamená?

Indikátor ECI A.3: Mobilita a místní přeprava obyvatel

V roce 2016 byla vydána příručka Využití indikátorů od A do Z, která si dala za cíl jediné - shrnout praxi a zkušenosti odborného týmu společnosti Ci2, o.p.s. v oblasti práce s indikátory udržitelnosti na místní úrovni. Publikace vznikla v době, kdy byly přijaty nové Cíle udržitelného rozvoje OSN – tzv. Sustainable Development goals (SDgs), které se postupnými kroky dostávají do zorného pole mnoha organizací. Z hlediska hodnocení udržitelného rozvoje
představují SDgs významný milník, jenž by se měl projevit v hodnocení vývoje na národní úrovni, ale jak autoři publikace doufali, i na úrovni místní. I přes toto vědomí, zmíněná publikace témata SDg neobsahuje, neboť jejich aplikace na místní úrovni v podmínkách ČR je na samém počátku.

V kontextu značky Města s dobrou adresou je důležitý Indikátor ECI A.3: Mobilita a místní přeprava obyvatel, který je jedním z deseti standardizovaných indikátorů používaných v ČR pro hodnocení místní udržitelnosti. Zjišťuje a popisuje mobilitu občanů žijících na území dané samosprávy. Mezi základní hlediska (a k nim se vztahující jednotky měření), které přispívají k určení obecného modelu mobility každého občana, patří:

  • účel cest a jejich pravidelnost během týdne, kde můžeme cesty rozdělit na „systematické" a „nesystematické" (podíl systematických cest v porovnání s podílem nesystematických cest);
  • průměrná denní vzdálenost cesty na osobu (km na osobu);
  • délka trvání cest (čas cesty v minutách);
  • použité druhy dopravy pro tyto cesty a/nebo pro různé vzdálenosti každé cesty (podíl vtahující se k různým druhům dopravy zahrnutým do průzkumu);
  • počet cestujících v autě;
  • rozdělení cest na cesty po městě a mimo město.

Příkladem vyhodnocení je město Krnov.

PŘÍKLADY PRŮZKUMŮ Z MĚST

Příklad - Zlín

Příklad Sčítání lidu, domu a bytů v roce 2001

Z výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 vyplynulo, že největší podíl cyklistů dojíždějících do práce má v České republice město Uničov se 41,7% (týká se měst nad 10 000 obyvatel). Situace v Uničově je obdobná jako např. v nizozemském Groningenu. Proč se tedy brát za vzor Nizozemsko, či Dánsko? Stačí se podívat do Uničova.

Příklad Jihlava

Příklad z Uherského Hradiště

Město Uherské Hradiště má zpracované podrobné průzkumy, který mapují dělbu přepravní práce podle vzdálenosti. Je zajímavé porovnat výsledky do 3 km a do 10 km.

V dopravních zácpách ztrácíme všichni stovky hodin. Jízdní kolo je do vzdálenosti 3 kilometrů nejrychlejší dopravní prostředek. Pokud na jednu cestu z pěti vezmeme kolo, půjdeme pěšky nebo využijeme veřejnou dopravu, znamená to více místa k parkování, volnější i bezpečnější ulice.

Inspirace z Grazu

Nicméně chceme, aby údaje daleko více vypovídaly o nás, o obyvatelech našeho města. Isnpirací nám jsou údaje z rakouského Grazu, které představují jak se dopravují, děti, ženy, muži, senioři. Zvláště na poslední skupinu se hodně zapomíná a při navrhovaných opatřeních chceme na ně pamatovat. Dále chceme mít znát údaje dělbu přepravní práce podle vzdálenosti, tak jak to mají v Uherském Hradišti a v Pardubicích.

Jinak cestují děti:

Jinak cestují ženy:

Jiné dopravní prostředky využívají senioři:

A jinak se chovají muži: