DESIGN ULICE A MĚSTSKÝ VEŘEJNÝ PROSTOR


Dle zákona o obcích jsou veřejným prostranstvím nazývány všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Rozvoj každého soudobého města přímo závisí na stavu a rozvoji dopravy a dopravních cest. Každá nová dopravní stavba se totiž stává neoddělitelnou součástí veřejného prostoru.

Ke skudiu se doporučuje Manuál tvorby veřejných prostranství si můžete stáhnout zde (manuál schválila Rada hl.m.Prahy dne 24.6.2014).

Další inspirací pro tuto složku se stala příručka Transport Learning s názvem Design ulice. Dokumenty jsou přiloženy níže.

Jak je to tedy s městským prostorem?

"Je jen na nás, čím městský prostor vyplníme".
(zdroj: Ivo Tuček,oddělení prostorového plánování města Zlína)


Zdroj příběhu a fotografie zde:

Zdroj příběhu a fotografie zde:
Veškerá diskuse o využití městského veřejného prostoru často záleží na lidech s rozhodovací pravomocí.  Oni také mají určité představy o světě, o životě ve městech, o dopravních prostředcích, atd... je možné jim představit teorii, ale stejně ji často interptertují k "obrazu svému".  Zcela jistě tedy bude městský veřejný prostor a dopravní prostředky vnímat jinak premiér Nizozemí a jinak prezident USA. (Zdroj textu a foto: Dánská cyklistická ambasáda).


Víme tedy, co jsou veřejná prostranství, ale nevíme, kolik % bude "toho, či onoho". O tom rozhodují lidé. V debatě tedy jde o to, pro jaký způsob využití veřejného prostranství se na základě preferencí, investičních možností a zřejmých limitů v území rozhodneme. Prakticky nám z toho vychází dva způsoby řešení dopravy / mobility v městském prostoru:
  • podporou (rozšíření, zrychlení, zkapacitnění, zatraktivnění);
  • restrikcí (zkomplikování, znevýhodnění, zpomalení, zpoplatnění).
Je úplně jedno o jakém druhu dopravy hovoříme. Daný výběr platí pro všechny dopravní prostředky stejně. V mnoha případech se navíc zásah do jednoho z druhu dopravy odrazí v těch ostatních.

Jaká řešení bude chtít člověk, který preferuje aktivní způsob života, má rád chůzi, jízdu na kole a nebojí se použít veřejnou dopravu? Auta také rád využívá, ale jen tehdy, když ho opravdu nutně potřebuje.

Nic proti řidičům, ale pokud člověk nezná nic jiného než auto, pak jeho pohled na veřejný prostor je nutně odlišný od toho, kdo má rád pestrost života i v dopravních prostředcích.
Dané dilema se netýká jen českých měst. I v zahraničí najdeme příklady, které nechceme a nebudeme následovat.



Veřejný prostor je nádoba omezeného obsahu a je jen naší volbou, jaký způsob jejího využití upřednostníme.

Pozornost je věnována zejména dvěma oblastem:


Nástrojem pro vytváření veřejného prostoru v rámci tzv. živého města je hlavně regulace dopravy v jeho centrálních částech a řada dalších opatřeních.


Zdroj příběhu a fotografie zde:

Zdroj příběhu a fotografie zde:
Většina měst si nemůže dovolit podporovat projekty, kam patří například řešení podzemních garáží v centrech nebo tunelová řešení městských okruhů. Proto je třeba podporovat regulování automobilové dopravy v ulicích, kterým vládnou auta, městotvornými projekty.

Zdroj příběhu a fotografie zde.
Přetvoření městské magistrály do formy městského bulváru. Více danou oblast představuje téma: "Základní komunikační síť"

Zdroj příběhu a fotografie zde.

Zdroj příběhu a fotografie zde.
Naddimenzování chodníků umožňující třeba restaurační provoz či výsadbu stromořadí.

Zdroj příběhu a fotografie zde.

Zdroj příběhu a fotografie zde.
Vytvořit zóny s regulovanou rychlostí a průjezdem dopravy.

Zdroj příběhu a fotografie zde.
Přeorganizování parkování , zjednosměrnění ulic. Záchytná parkování řešit v okrajových částech města. Více o parkovací politice zde.

Zdroj příběhu a fotografie zde.

Zdroj příběhu a fotografie zde.
Snahou každého rozvíjejícího se města je snižování objemu dopravy vytvářením vhodných podmínek pro převedení části dopravy na prostorově méně náročné dopravní módy:
  • městskou hromadnou dopravu, více o veřejné dopravě zde.
  • pěší provoz, více o pěší dopravě zde.
  • zapojení cyklodopravy, více o cyklistické dopravě zde.

Zdroj příběhu a fotografie www.zlin.eu.

Zrekonstruovaná pěší zóna v Chebu je spojnicí mezi nádražím a hlavním náměstím. | foto: www.rsskv.cz
Zdroj: zde
 

Zdroj příběhu a fotografie zde.

TEORIE ZÁVĚREM - STATUS QUO

V dopravě běžně rozlišujeme čtyři složky dopravy:
  • individuální automobilovou dopravu,
  • veřejnou hromadnou dopravu,
  • chodce,
  • a cyklodopravu.
V uplynulých desetiletích však došlo k obrovskému rozvoji automobilismu. Přibyly nové silnice a obchvaty, narostl počet parkovacích míst. I přesto ale staré problémy zůstávají a nová dopravní infrastruktura často způsobuje další nárůst automobilů. Je zřejmé, že tradiční přístup selhává u nás stejně jako v západní Evropě před čtyřiceti lety.

Přibývající vozidla zatěžují prostředí hlukem a vibracemi, znečišťují ovzduší a nárokují si stále více našeho prostoru, lidé v autech jsou si vzdálenější. Navíc jde jednoznačně o nejdražší možnost dopravy. K nákladům za tento způsob života se připočítávají veřejné výdaje na opravy silnic, ekonomické ztráty z dopravních nehod nebo znečištěné životní prostředí. Důležité je i snížení atraktivity území.

Jenže oběťmi bobtnajícího automobilismu jsou i náš veřejný prostor a životní styl, protože městské prostředí je pomalu degradováno jen na budovy, parkoviště a komunikace. Nepříznivé prostředí, které jsme sami vytvořili, ve velké míře vypudilo z veřejných míst život. A automobilismus v tom hrál podstatnou roli. I známý dánský architekt Jan Gehl k tomu kdysi poznamenal: „Nikdo nevěděl, že to, jak stavíme města, ovlivňuje životní styl a životy lidí.“

Pro pohyb ve městě se jako nejvhodnější způsob jeví pěší a cyklodoprava. Ty je třeba „zrovnoprávnit“ v dopravním systému města, včetně atraktivnější veřejné hromadné dopravy.

Přístup, který respektuje všechny čtyři složky městského dopravního systému a snaží se o jejich vzájemnou vyváženost, se nazývá udržitelná městská mobilita.

TEORIE ZÁVĚREM - DESIGN ULICE

Termín design obvykle vztahujeme na oblast módy, vzhledu a estetické stránky, nebo na změnu vlastností toho, co je na povrchu. Design, který se týká města, jeho veřejného prostoru, jeho ulic a pohybu v nich, bychom však měli chápat jako finální výsledek řetězce aktivit a událostí. Řetězce, který začíná přijetím veřejné politiky mobility, a pokračuje přes detailně zpracovaný plán udržitelné městské mobility až k jeho realizaci. V tomto ohledu je design ulice výsledkem řetězce politických, plánovacích a realizačních aktivit. Celková koncepce prostoru ulice tedy zahrnuje vývoj celého designu a jde o “produkt nakumulovaný v čase”, který odráží životní styl obyvatel daného místa, způsob, jakým prostor ulice využívají, a jejich chování a zvyky v oblasti mobility.

Celá složka je následně rozdělená do pěti sekcí:

Základní inspirací pro tuto složku se stala příručka Transport Learning s názvem Design ulice. Dokumenty jsou přiloženy v příloze.

Ke stažení